Látky ovlivňující nálady

Účinné látky

1. Serotonin – hormon štěstí
   chemicky
   5-hydroxytryptamin, zkráceně 5-HT
   neurotransmiter (přenašeč nervových vzruchů)
   V centrálním nervovém systému se serotonin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu
   Změny v jeho metabolismu mohou být odpovědné i za určité psychické poruchy; mj. mohou vyvolávat schizofrenii, maniodepresivní psychózu, chorobnou úzkost aj.
   Nedostatek serotoninu se projevuje širokou škálou psychoneurotických problémů. Patří k nim zejména podrážděné chování, neschopnost se dokonale soustředit, nízká odolnost vůči stresovým situacím, problémy s usínáním a kvalitou spánku, různé formy úzkostí a nutkání se přejídat nebo nadužívat alkohol a další návykové látky.
   Serotonin se musí vyrobit přímo v neuronech mozku, je zcela neprostupný pro hematoencefalickou bariéru a proto jeho podávání ústy nebo i injekčně nemá žádný efekt.
2. L-tryptofan
   Esenciální aminokyselina (tělo si jí neumí samo vyrobit, je pro život nezbytná, musíme jí přijímat ve stravě v dostatečném množství a formě)
   Jde o jediný stavební kámen pro syntézu serotoninu v mozku.
   Nedostatek serotoninu může být způsoben nedostatečným příjmem či vstřebáním tryptofanu a postihuje v menší či větší míře vysoké procento populace. Vstřebání tryptofanu ze stravy je úzce závislé na dobré funkci žaludku. Ta je snížena u výrazného procenta osob starších 50 let, což znamená, že jejich schopnost vstřebat tryptofan výrazně klesá. Tímto problémem mohou trpět i mladší lidé při různých onemocněních trávícího ústrojí nebo v důsledku užívání některých léků či pravidelné konzumace alkoholu.
   Hlavním důvodem užívání doplňkového tryptofanu je zvýšení hladiny serotoninu, jehož snížená hladina je prvotní příčinou úzkostí, změn nálad a chování, poruch usínání a spánku či sklonu k užívání návykových drog nebo přejídání se. Průměrný denní příjem je 1-1,5 gramu tryptofanu z běžné stravy, pouze vegetariáni přijmou tryptofanu méně než 0,3 gramu, protože v rostlinné stravě se téměř nevyskytuje.
   Užíváním koncentrovaného tryptofanu ve formě doplňku stravy lze nedostatek serotoninu kompenzovat a tím se vyjmenovaných potíží zbavit, nebo je alespoň citelně oslabit.
   Doporučené dávkování doplňkového tryptofanu na den se pohybuje mezi 200-400 miligramy.
3. Vitamín B6
   Chemicky thiamin
   Dostatečný příjem vitaminu B6 (pyridoxin) je nezbytný, protože pomáhá tělu s přeměnou potravin na glukózu, která je důležitá při výrobě energie. Rovněž je nepostradatelný pro nervovou soustavu, produkuje hormony a krvinky a je důležitý pro imunitní systém. V organizmu je koenzymem pro řadu enzymů účastnících se na metabolizmu aminokyselin, sacharidů a mastných kyselin.
   Dle několika vědeckých pozorování může nedostatek vitaminu B6 způsobit vyšší riziko onemocnění srdce. Vyšší dávky vitaminu B6 mají příznivý vliv na premenstruální syndrom, včetně premenstruální deprese, dále také v případě syndromu karpálního tunelu.  Mezi příznaky nedostatku patří poruchy nervového systému (podrážděnost, deprese, nesoustředěnost), poškození imunitního systému, zánět kůže a sliznic. Vitamín B6 výrazně zvyšuje rychlost a účinnost vstupu l-tryptofanu do neuronů v mozku.
4. 5-HTP
   Chemicky 5-hydroxytryptofan
   Přímý prekurzor syntézy serotoninu (mezistupeň mezi tryptofanem a serotoninem)
   V běžné stravě se nevyskytuje, není součástí bílkovin našeho organismu. Při podání ve formě tablet se snadno vstřebává, rychle prochází přes hematoencefalickou bariéru a 100% se přeměňuje na serotonin. Při doplňkovém podávání je jeho účinek mnohem silnější a rychlejší než u tryptofanu.
   Jeho doplňkové podávání není ale tak fyziologické a tělu vlastní jako u podávání tryptofanu a mělo by být proto omezeno jen na nejnutnější dobu.
   V přírodě se ve významném množství vyskytuje v semenech rostliny Griffonia simplicifolia, která roste v Jižní Arice.
5. Hypericin – třezalka tečkovaná
   Hypericin je obsažen ve významném množství v třezalce tečkované.
   Obsahuje enzym monoaminoxidázu, která zamezuje narušení a rozpadu neurotransmiterů. Tím působí blahodárně na metabolismus serotoninu , čímž příznivě ovlivňuje mozkové funkce.
   Má obdobný mechanismus účinku jako syntetická antidepresiva SSRI, působící proti zpětnému vychytávání serotoninu, tzn. působí na druhé straně páky oproti l-tryptofanu.
   Dostatek tryptofanu zajišťuje bezproblémovou syntézu serotoninu, serotonin pak zamezuje jeho předčasné inaktivaci.
   900 mg sušené třezalky obsahuje takové množství hypericinu, že je srovnatelné s běžnou dávkou syntetických antidepresiv typu SSRI.
   Třezalka však ovlivňuje účinky mnoha léků, mimo jiné patří antikoncepční přípravky, léky na ředění krve (warfarin), imunosupresiva (cyklosporin), antidepresiva, chemoterapeutika používaná při léčbě rakoviny (irinotekan), kardiotonika (digoxin), antiastmatika (theofylin) a léky proti AIDS (idinavir).
   Přípravky s obsahem třezalky tečkované proto není vhodné kombinovat se syntetickými antidepresivy, mohou snižovat účinek hormonální antikoncepce a je nutné se vyhýbat pobytu na přímém slunci!
6. Melatonin – hormon spánku
   Chemicky 5-methoxy-N-acetyltryptamin.
   Hormon, který je produkován epifýzou (nadvěskem mozkovým, tzn. částí mezimozku). Vzniká ze serotoninu (5-hydroxytryptamin). Hraje důležité funkce v řízení rytmů den-noc.
   U člověka má melatonin vliv na hypotalamo-hypofyzární systém a vzestup jeho hladiny je spojen s nutkáním ke spánku (ovlivňuje cirkadiánní rytmy). Melatonin se podílí na regulaci celoročního rytmu, tj. střídání období léta a zimy.
   Melatonin se dobře vstřebává a dobře prochází hematoencefalickou bariérou, jeho doplňkové podávání má velký efekt na spánkový cyklus.

 

1. Má smysl podávat tryptofan doplňkově?
   Doporučený příjem tryptofanu ve stravě je 1-1,5 gramu. Doplňkové podávání je doporučeno ve výši 200 – 400 mg.
   Tryptofan obsažený ve stravě se však účastní běžného metabolismu bílkovin, 70 – 90% tryptofanu se z organismu buď vyloučí, nebo se zabuduje do bílkovinných struktur organismu. Mozek má proto k dispozici pro syntézu serotoninu cca 100 – 450 mg tryptofanu denně. Čistý tryptofan podaný doplňkově se metabolismu bílkovin běžně neúčastní a je tedy plně k dispozici pro syntézu serotoninu. Doplňková dávka 200 – 400 mg tedy teoreticky pokrývá celodenní potřebu tryptofanu pro výrobu serotoninu.
   Důležité však je, kolik % z doplňkově podaného tryptofanu se dostane až do mozku. Klíčovým faktorem je však prostup přes hematoencefalickou bariéru, který může být podle měnících se podmínek v plném rozmezí mezi 0 – 100%.
2. Hematoencefalická bariéra
   Hematoencefalická bariéra (v užším slova smyslu) vytváří přechod mezi mozkovými kapilárami a mozkovou tkání. Morfologickým podkladem hematoencefalické bariéry je z krevní strany souvislá vrstva endotelu mozkových kapilár, bazální membrána a z mozkové strany vrstva astrocytů.
   Přestup látek z krve do mozku se uskutečňuje na podkladě jejich rozpustnosti v tucích nebo pomocí přenašečových systémů. Snadno prostupuje voda a látky dobře rozpustné v lipidech (např. ethanol, nikotin, plyny – O₂, CO₂, N₂O). Nezbytné hydrofilní látky jsou do mozku transportovány pomocí specifických transportních systémů (glukóza, neutrální aminokyseliny). Vezikulární transport je velmi omezený. Neporušená hematoencefalická bariéra prakticky znemožňuje prostup makromolekul do mozkové tkáně. Průniku látek do mozku zabraňuje také enzymatická bariéra, na níž se podílejí enzymové systémy lokalizované ve stěnách mozkových cév
3. Co ovlivňuje prostup tryptofanu přes hematoencefalickou bariéru HEB?
   aktivně pracující trávící systém otevírá transport přes HEB
   přítomnost glukosy v krvi výrazně zvyšuje prostupnost HEB a zvyšuje rychlost transportu živin do mozku
   Přítomnost mastných kyselin v krvi uvolňuje TRP navázaný na krevní albumin volně do krve
   klíčový parametr biologické dostupnosti TRP po mozek je poměr TRP/LNAA
4. Co je poměr TRP/LNAA?
   LNAA - neutrální aminokyseliny s alifatickým postranním řetězcem, kam patří valin, leucin, izoleucin, tyrosin a fenylalanin
   LNAA mají výrazně vyšší afinitu k transportním systémům na HEB než TRP, se kterým na těchto systémech kompetují
   Čím vyšší poměr TRP/LNAA v krvi, tím vyšší a rychlejší transport TRP z krve do mozku
   Klinické studie prokázaly přímou závislost mezi poměrem TRP/LNAA v krvi a přijímané stravě.
5. Jak vypadá optimální doplněk tryptofanu?
   Obsahuje klinickou dávku doplňkového TRP 400 mg
   Spouští trávící systém včetně trávení bílkovin
   Obsahuje relevantní množství glukosy (min. 3 g)
   Obsahuje co nejvyšší poměr TRP/LNAA
6. Jaký je poměr TRP/LNAA v potravinách?

	Plnotučné mléko 150 ml	Vepřové maso 100 g	Hovězí Maso 100 g	Kuřecí maso 100 g	Ryby   100 g	Pšenice   100 g	Kukuřice   100 g	Rýže   100 g
Tryptofan g	0,08	0,22	0,23	0,16	0,12	0,11	0,06	0,06
LNAA g	1,46	3,95	5,39	5,35	5,60	2,56	2,71	3,43
TRP/LNAA	0,05	0,05	0,04	0,03	0,02	0,02	0,02	0,02

Potraviny s nízkou dostupností tryptofanu pro mozek (nízký poměr TRP/LNAA):

Světlé drůbeží maso, bílé rybí maso, většina ovoce a zeleniny.

Potraviny s vysokou dostupností tryptofanu pro mozek (vysoká poměr TRP/LNAA):

Tučná červená masa, sladká jídla

Knedlo vepřo zelo, pečená kachna knedlík, hamburgery, zákusky, dorty, čokoláda